Online aktivity často vystavují naše citlivé informace nežádoucí pozornosti mnoha zvědavých očí. Pokaždé, když jsme připojeni, můžeme naše data shromažďovat s nebo bez našeho souhlasu mnoha různých stran. Interní slabiny softwaru nebo počítače mohou problém také zhoršit tím, že ohrožují naši anonymitu.
Pokud jsou všechny tyto informace kombinovány jako skládačka, mohlo by dojít k narušení ochrany soukromí ak přístupu k informacím neoprávněných zdrojů. Porušení soukromí online však není spácháno pouze zločinci, jako jsou snoopery, hackery a kybernetici. Celosvětové skandály, jako jsou úniky Edwarda Snowdena, odhalily pouze špičku ledovce, protože odhalily, jak národní vlády, jako jsou americké a britské, špehovaly miliony občanů.
Mnoho nových nástrojů a softwaru stále slibuje, že zajistíme naši bezpečnost při procházení Internetu, nebo alespoň, abychom chránili naše soukromí zachováním našich nejcitlivějších informací. Hlavní otázkou je, zda opravdu fungují? A pokud ano, do jaké míry? Pojďme se podívat.
